NÁŠ PŘÍBĚH

Byl podzim roku 2010, vstoupila jsem do papírnictví a zastavila jsem se u jednoho zadního regálu. V něm byla spousta sáčku s bílou hmotou, kterou jsem neznala, nějaké průhledné formičky, pytlíčky s barvou, skleničky s vůní, šňůrky. V rohu poličky byly zasunuté papírky s návodem, jak si vyrobit vlastní svíčku. Vzala jsem jeden do ruky a začetla se. Jak jsem tak četla, zaujala mě věta "k výrobě domácí svíčky, můžete použít kelímek od jogurtu".

Mám tři děti a kelímků od jogurtu míváme doma plno. Návod mi připadal velmi jednoduchý, a tak jsem koupila vše, co k výrobě svíček bylo potřeba, a pustila se do výroby. Zjistila jsem, že návody vypadají vždy jednodušeji než skutečnost :-).  Na sporáku jsem rozpustila nakrájený vosk, přidala barvu a vše potřebné. Rozehřátý vosk jsem pyšně nalila do kelímku od jogurtu přesně tak, jak popisovali v návodu. Během pár vteřin se kelímky začaly zmenšovat a zmenšovat a teplý vosk se roztékal po celé kuchyňské lince! Vosk byl všude. Ve dřezu, na podlaze, na dvířkách od linky. NECHÁPALA JSEM, VŽDYŤ JSEM DĚLALA VŠE PŘESNĚ PODLE NÁVODU!

Chtěla jsem si vyrobit svíčky a místo toho mám větší nepořádek, než kdy dokázaly udělat děti. Pomalu jsem začala vosk z linky seškrabávat, ten mezi tím vychladnul a byla z něj zase hmota, co jsem koupila. Řekla jsem si, že se přece nevzdám! Děti dostaly za úkol sníst jogurty, které jsme měli v lednici, abych se mohla pustit do dalších pokusů. Vosk jsem tentokrát nechala trochu vychladnout a lila jsem ho do kelímků pomaleji.  

Druhý pokus byl úspěšný a kelímky se nezbortily. Svíčky sice nešly vyklopit tak jednoduše, jak psali v návodu, ale s trochou síly se mi to podařilo. Mé první svíčky byly na světě. Byly na pohled škaredé, uprostřed měly díru, po stranách fleky, ale pro mě to byly nejkrásnější svíčky na světě. Byly to svíčky, které jsem dokázala udělat svýma vlastníma rukama. Od té doby jsem začala svíčky vyrábět každou volnou chvíli.  

Začala jsem svíčky různě zdobit a spoustu známých mě prosilo, ať jim nějakou vyrobím.  První velký zákazník byla tchýně, která si nechala vyrobit svíčky s motivem vína do své vinotéky. Za týden neměla ani jediný kousek a mé nadšení ze svíček rostlo.

Naše kuchyň je zase krásná a nikdo už nemusí jíst jogurty pod nátlakem. :-) Děti vyrostly a společně s manželem mi pomáhají vést rodinnou firmu.

Dnes vyrábíme svíčky v prostorách o rozloze 1000 m2. Nebyla to lehká cesta, ale díky vzájemné podpoře jsme to zvládli.

Museli jsme se toho hodně naučit. Návodů jsme od té doby vyzkoušeli mnoho, ale nejlepším učitelem byly naše chyby. Spousta lidí si myslí, že vyrábět svíčky je jednoduché, ale opak je pravdou. Vyrábět svíčky je věda, je to alchymie, do které přidáte kopu trpělivosti a špetku lásky. Výrobci své návody střeží a v žádné knize není napsáno, jak správně udělat svíčku tak, aby krásně voněla, hořela celou dobu a hlavně, aby vám vyhořela celá. Je potřeba tisíce pokusů, něž najdete ty správné ingredience.  Spojit všechny součásti, aby fungovaly, to je na tom to nejtěžší.

	Svíčky, se dají vyrábět různě, ručně nebo strojově, z levnějších i dražších materiálů. My jsme se rozhodli dělat svíčky ručně a hlavně srdcem.  Do každé dáváme poctivost, upřímnost, stálost a lásku. Chceme, aby naše svíčky nejen krásně voněly a hořely, ale také aby krásně vypadaly. Vosky váží přes 30 kilo, roztavují se při vysokých teplotách 60 -140°C, horká léta jsou ve výrobě neúnosná, ze zahřátých parfémů máte mžitky před očima, přesto naši zaměstnanci ve výrobě pracují každý den s obrovským nasazením a pílí.  Naše grafička tráví mnoho hodin nad tvorbou obalů, které podtrhují krásu našich svíček. Děvčata v administrativě vždy s úsměvem vyřizují objednávky a komunikují se zákazníky. Všichni členové mé rodiny pracují s plným nasazením, 7 dnů v týdnu někdy i 12 hodin denně. Všem těmto lidem a vám zákazníkům patří mé velké díky, že mohu každý den žít svou vášeň ke svíčkám a předávat radost do každé jedné svíčky, která zahoří třeba právě na vašem stole.
Dlouho jsme přemýšleli jak se naše společnost bude jmenovat. Nemohli jsme přijít na nic zajímavého, svíčky s.r.o. , svíčky.cz... a podobně toho bylo všude hodně. Chtěli jsme něco jiného, něco originálního. Pohledem jsem zavadila o dřevěné pravítko mé maminky. Na pravítku je inkoustem vyryto jméno Jana Palle. To je ono!!! Pojmenujeme naší firmu po mé mamince. Takto bude moci být s námi každý den, na každé faktuře u každé objednávky, prostě stále... Všichni s nadšením souhlasili a tak se naše rodinná firma jmenuje Jana Palle s.r.o	Jak se naše firma postupně rozrůstala, potřebovali jsme větší výrobní prostory... A jak už to bývá, když změny tak pořádné. Zmodernizovali jsme výrobní procesy, vzhled a design výrobků, a postupně i tvář webových stránek. S narůstajícím počtem zahraničních obchodů, jsme chtě nechtě museli přemýšlet také nad změnou loga...vybrali jsme Jcandles. Věříme,že se vám naše nové logo líbí stejně jako nám :-)